O obci / Stručné dějiny obce - Obec Počítky - okres Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina, Českomoravská vrchovina, Žďárské vrchy

Stručné dějiny obce

Obec vznikla pravděpodobně kolonizací pomezního hvozdu klášterem Žďárským. První určitá zpráva o ní je v urbáři kláštera z roku 1407 a v dalších z let 1462 a 1487. Tehdy zde bylo 13 drobných hospodářských celků o rozloze pouze asi dvou lánů. První osadníci společně užívali panskou louku. Tento počet usedlostí se po dlouhou dobu neměnil. Z toho usuzujeme, že osada vznikla teprve po vybudování kláštera nebo současně s ním. Protože vrchnosti zvaly při další kolonizaci kolonisty zpravidla ze svých starších osad, je odůvodněná domněnka, že klášter povolal k tomuto účelu poddané ze své poddanské vsi Počátky na Chotěbořsku.

O rychtáři se dozvídáme již v prvním urbáři z r.1407, ale jen vtom smyslu, že syn rychtářův užíval panské louky. Podle urbáře z r.1462 již louku užívají osadníci společně. Úřad rychtářský zastával pravděpodobně ještě v 15.století lokátora jeho rodina, která byla asi svobodnická. Zpráva o počítecké rychtě č.p.1, ovšem již jako poddanské, je až z roku 1622. V 17.století se zde začaly stavět chalupy bez pozemků.

Počet usedlostí  -  počet obyvatel
Urbář 1407    14   98
Urbář 1462    13   91
Urbář 1483    13   91

Počty domů a obyvatel v letech:
1787     domů 32    obyvatel 250
1840     domů 44    obyvatel 311
1870     domů 53    obyvatel 403
1890     domů 64    obyvatel 376
1900     domů 66    obyvatel 339
1930     domů 62    obyvatel 320
1950     domů 61    obyvatel 286
1970     domů 56    obyvatel 222
2000     domů 64    obyvatel 191
2007     domů 71    obyvatel 208
2011     domů 77    obyvatel 235
Pozn: Čísel popisných je uděleno 82, zaniklých domů je 5 (tj.domy, které již nestojí ale mají svoje čísla popisná).

V 17.století již obecní věci projednává celá obec na obecních hromadách, které svolává rychtář spolu s vrchnostenským úřadem. Projednávají se nařízení vrchnosti i běžné záležitosti obce. Koupě, prodej nebo předávání usedlostí se projednává s vrchností a obcí. Je dochována rychtářská obecní pečeť s rokem 1667. Na pečeti je beran (viz. současný znak a vlajka obce).

Rok 1848 a následující roky nebyly pro obec jednoduché. Byla uváděna do života nová ústava Rakouska-Uherska, zrušil se úřad rychtářský, byla omezena moc vrchnosti. Také byl zvolen první starosta - pan Josef Trojan, a to v roce 1850. Obecní výbor měl nové kompetence, pravomoci a povinnosti. Volby do obecního zastupitelstva se tehdy prováděly poměrně komplikovaným způsobem. První přesné zprávy o volbách máme až z roku 1892. Voliči byli zařazeni podle majetku do třech sborů. Každý sbor zastupovali vybraní volitelé. Do prvního sboru byli zařazeni nejmajetnější občané, druhý sbor tvořila pravděpodobně obecní „střední vrstva“ a třetí sbor domkaři.

Obecní výbor začal řešit problémy: budovaly se Čtvrtě, v obci začali stavět domky chalupníci, kteří mohli získat půdu i od vrchnosti. Značná část pozemků byla vrchností přenechána obci, cena pozemků však není známa.

V šedesátých letech 19.století byl značný tlak školdozorců a hejtmanství na stavbu školy. (O historii a problémech školy pojednává samostatná kapitola.)

Další problém, který obec dlouhodobě řešila, byl problém „obecních chudých“. Lidem, kteří měli v obci domovské právo a neměli kde bydlet, bylo třeba zajistit střechu nad hlavou a stravu. Bohatí sedláci i majitelé chalup měli povinnost umožnit přespání a zajistit stravu. Obecní chudí spali hlavně ve chlévech. Tito občané měli „pořídkovou knížku“ od obecního úřadu, kde bylo zapisováno, kde jedli a spali. Obec vyřešila problém noclehů pro chudé až v roce 1927, kdy odkoupila domek č.p.53 od Josefa Svatoně a zbudovala tam obecní chudobinec. V roce 1936 bylo rozhodnuto o stavbě nového chudobince, protože starý vyhořel. Tento byl stavebně realizován v následujícím roce. Chudobinec byl umístněn za obcí u výtoku z obecního rybníka.

V zápisech jednání obecního výboru do první světové války se neustále objevují stejná témata: stavba školy, soudní spory o název školy, pronájmy obecních potoků a rybníků, přijetí nových občanů do svazku obce. Jednalo se o občany, kteří po přistěhování žili alespoň 10 let v obci a nežádali od obce žádnou podporu. Obec projednávala také otázku elektrifikace - první zmínka je z 21.12.1913. Výhradní práva na elektrifikaci byla udělena 17.2.1914 majiteli elektrárny ve Městě Žďár Františku Trefulkovi. Stavba sloupů elektrického vedení na obecních pozemcích byla povolena bez výhradního práva. K provedení elektrifikace tehdy nedošlo z důvodu vypuknutí 1. světové války.

Světová válka velmi citelně zasáhla do života obce. Všichni schopní muži museli narukovat na vojnu. Odvody mladých chlapců se konaly každý rok a věková hranice odvedenců se neustále snižovala. Někteří mládenci byli odvedeni ve věku 15 let. Z některých rodin byli odvedeni i čtyři muži. Do války bylo z Počítek povoláno 59 mužů, z toho 12 mužů ve válečné vřavě zahynulo. V zajetí v Rusku bylo 11 vojáků, z toho tři vstoupili do českých legií v Rusku. V české legii ve Francii byl jeden muž a v zajetí v Itálii byl také jeden voják z Počítek. S válkou do vsi vstoupila i bída. Válečné dávky se neustále zvyšovaly, posléze nastoupily i rekvizice.

Zastupitelstvo i občané Počítek válečné šílenství nepodporovali, vytrvale odmítali válečné půjčky. Odmítli jich patrně šest. Sedmou odmítli také, ale až na přímý nátlak c. k. Okresního hejtmana, který se osobně zúčastnil opětovného jednání obecního výboru, schválili obecní zastupitelé válečnou půjčku ve výši 5000,- korun rakouských. Aby obec nepřišla do finančních problémů, zaplatili tento obnos majetnější občané.

V obecních záznamech není zmínka o změnách, které by nastaly rozpadem Rakousko-Uherska a vznikem Československé republiky. Obec dále řídil obecní výbor, který vesnici řídil během války. První volby byly provedeny 30.června 1919. Prvním starostou zvoleným po vzniku samostatné republiky byl Josef Trojan. Další zápis o volbě obecního zastupitelstva máme až z roku 1927, kdy se volilo na základě kandidátek politických stran.O dalších meziválečných volbách opět zápisy nejsou. Pouze se dochoval zápis z roku 1935, že se obec usnáší zaplatit Františku Leskourovi 50 Kč za pronájem místnosti k volbám do obecního zastupitelstva. Další volby proběhly v roce 1938, taktéž o nich není záznam. Jisté však je, že tehdy byl starostou zvolen Alois Sláma z č. p.16 a ten vykonával funkci až do 9.června 1945.

Mezi válkami obecní zastupitelstvo projednávalo následující problémy: péči o obecní chudé, zajištění budovy na chudobinec, pronájem obecních pozemků, rybníků a potoků, přistoupení obce do Lesního družstva obcí (rok1931), otázky spojené s provozem školy, platby za žáky (ještě v roce 1936 se platilo školné), elektrifikaci obce (rozhodnuto bylo až v roce 1938 a obec se připojila na Nejdeckou družstevní elektrárnu), poskytnutí finančních prostředků na stavbu Okresní nemocnice v Novém Městě na Moravě, založení hasičského sboru 25.1.1938 a jeho materiální vybavení.

Období 2.světové války je těžko dokumentovatelné. Chybí veškeré písemné podklady. Kroniky obce i hasičů se ztratily a nikdy nebyly předány do státního archivu. V knize zápisů zastupitelstva obce jsou vytrženy zápisy od roku 1942 do 6.5.1945. Můžeme se jen těžko domýšlet, kdo, kdy a proč tyto dokumenty zničil. Jediným v současné době známým historickým dokumentem o druhé světové válce  je kronika základní školy Vysoké, kde bohužel nejsou podrobněji zaznamenány události v naší obci. Jisté je, že nikdo z obce nebyl vězněn v koncentračním táboře ani jinak tragicky nezahynul. Na nucených pracích nebo ve válečném zbrojním průmyslu Třetí říše z obce pracovali Josef Brychta, Zdeňka Svatoňová, Adolf Šípek, Bohumil Pohanka a Josef Svatoň (ten při nucených pracích zemřel, když podlehl infekční nemoci).

V osadě Čtvrtě se od prosince 1944 téměř do konce války ukrývali partyzáni, v určitém období se jich tu skrývalo více než 20. Partyzáni patřili k východnímu i západnímu odboji, obyvatelé tento „zpolitizovaný“ problém nikdy neřešili. Obec byla osvobozena rumunskými vojsky, část jich byla ubytována po chalupách v obci, část ve škole, ve které se nechovali jako právě „zdvořilí“ návštěvníci.

První schůze národního výboru (nahrazuje po r.1945 obecní zastupitelstvo) se uskutečnila již 6.května 1945. Zahájil ji František Cupl z č.p.63, který byl zároveň zakladatelem tohoto výboru. Dne 3.6.1945 se konala první veřejná schůze občanů Počítek, kteří volili členy národního výboru veřejným hlasováním. Prvním předsedou národního výboru byl zvolen František Peňáz.

Ve volbách v roce 1946 se již volilo dle stranické příslušnosti. Na volbu národního výboru a funkcionářů obce se dohodly všechny kandidující strany a volby proběhly zcela v klidu. Obecní úřad byl protokolárně předán novému národnímu výboru dne 21.7.1946. Místní národní výbor v Počítkách spravoval obec do roku 1960. Po reformě státní správy v roce 1960, se vznikem okresů a novým územním členěním státu, se sloučily obce Počítky a Vysoké pod společný národní výbor. Oficiální název byl „Místní národní výbor pro osadu Počítky a osadu Vysoké“. Další sloučení obcí proběhlo v roce 1976, kdy se sloučily obce Počítky, Vysoké, Lhotka a Sklené. Tyto sloučené obce jako celek byly novou reformou státní správy přičleněny v roce 1980 k městu Žďár nad Sázavou. Oficiální název obce byl Žďár nad Sázavou, místní část Počítky.

Obec se opět osamostatnila až v roce 1992. Od této doby má obec opět vlastní samosprávu, tj. obecní zastupitelstvo a starostu.

Odkazy:

Žďár nad Sázavou

Nové Město na Moravě

Kultura Žďár

Horácké muzeum NMnM

Regionální muzeum ZR

Modelové království v ZR

SPORTIS ZR

 

Autobusový jízdní řád

jízdní řád
platný od 11.12.2016 - 31.12.2018

 

Strom života:

stav k 1.1.2016

Celkem 225 obyvatel:
- 112 mužů
- 113 žen

Průměrný věk:
- muži - 36 let
- ženy - 39 let
- celkem - 37 let

Nejstarší obyvatelé:
- žena - nar.1924
- muž - nar.1929

Nejsilnější ročníky:
- 1975 - 7 obyvatel
- 1976 - 7
- 1977 - 7
- 1978 - 6
- 1979 - 7
- 1980 - 7
- 2001 - 6
- 2006 - 5
- 2013 - 6

Statistika jmen - muži:
- František  - 15
- Josef  - 10
- Petr  - 8
- Jan  - 7
- Martin - 6
- Pavel - 6

Statistika jmen - ženy:
- Marie  - 7
- Hana  - 7
- Jana   - 7
- Anna  - 5


Stav k 1.1.2015 - 228 obyvatel
Stav k 1.1.2014 - 228 obyvatel
Stav k 1.1.2013 - 221 obyvatel
Stav k 1.1.2012 - 220 obyvatel
Stav k 1.1.2011 - 228 obyvatel
 


 

Novinky emailem